Síla stisku žraloka je fenomenální. Největší zaregistrovaná byla 3,75 tuny na 1cm2 u žraloka dlouhého 3 metry.
Nejrychlejším žralokem je mako, který může dosáhnout rycholosti 50km za hodinu.
Největší parybou chycenou na rybářskou šňůru byl žralok bílý, vážící 1220 kg, který byl chycen u australských břehů.
Žralok obrovský rodí největší počet mláďat. Může jich být několik stovek jednom vrhu.
Jedním z nejvzácnějších žraloků je žralok velkoústý. První byl objeven v roce 1976 a od té doby bylo pozorováno jenom 14 kusů.
Největší je žralok obrovský, dříve zvaný velrybí, který dorůstá délky 14 m. Žádná ryba není větší.
Nejrychlejší žralok je mako. Při krátkých výpadech dosahuje rychlosti až 100 km za hodinu. Dalším nejrychlejším plavcem je žralok modravý a nosatý.
Nejdéle ze žraloků žijí ostrouni. Obvykle se dožívají 70 let, ale mohou se dožít až 100 let.
Ostroun obecný je nejběžnější žralok. Jeho počty v poslední době rychle klesají, protože se všude loví.
Nejmenší žraloci jsou světloun drobný, pruhoun indický a světloun Marleyův. Dorůstají pouze 16 - 22 cm.
Žralok bílý je považován za nejnebezpečnějšího žraloka na světě. Během 90. let 20. století zabil deset lidí.
V nejchladnějších vodách žije žralok gronský (světloun malohlavý). Zdržuje se v hlubokých vodách kolem severního pólu. Ale i jiní žraloci, například žralok nosatý, žijí v chladných podmínkách.
Největším žralokem všech dob byl pravěký druh, pojmenovaný carcharodon megalodon, který dosahoval při nejmenším 15 metrů délky a měl zuby větší než lidská dlaň.
Až do 19 stol. byli na některých tichomořských ostrovech žraloci považováni za bohy a přinášeli se jim lidské oběti.
Ačkoliv existuje skoro 400 různých druhů žraloku. Méně než 20% žraloků je větších než člověk.
Dvě třetiny útoků žraloků na člověka proběhly ve vodě mělčí než dva metry.
Mláďata ostrouna tráví v těle matky téměř dva roky, teprve potom se narodí.
Muži jsou napadáni žraloky mnohem častěji než ženy. Asi 90% útoků žraloků směřuje na muže. V moři tráví čas skoro stejný počet mužů a žen, a přesto nikdo opravdu neví, proč se žraloci soustřeďují na muže.
Žraločí kůže se používá k výrobě mnoha věcí. V minulosti se jí potahovaly jílce mečů nebo krabice, dnes se z ní vyrábějí kabelky, boty a peněženky.
Liškouni mají ocasy stejně dlouhé jako zbytek těla. Je to mohutná zbraň, když jimi bijí ze strany na stranu.
Útoky žraloků na lidi jsou tak vzácné, že daleko více lidí je usmrceno bleskem nebo zahyne šokem po včelím bodnutí.
Žraloci nikdy netrpí rakovinou. Vědecké výzkumy se soustřeďují na důvod, proč tomu tak je. Doufají, že tak pomohou léčit tuto vážnou chorobu u lidí.
Zuby na těle
Kdybyste žraloka pohladili špatným směrem, mohli byste si pořezat ruku!
Jeho kůže je totiž pokrytá drobnými, velice ostrými, výčnělky, které mají stavbu
spíše jako zuby než šupiny. Pokrývají tělo žraloka od čenichu po ocas. Žraloky tak
chrání a přispívaj k lepšímu proudění vody podél těla.
Elektroreceptory
Žraloci využívají při hledání potravy elektřinu. Elektroreceptory, nazývané
Lorenziniho tělíska (podle vědce, který je před 300 lety objevil), jsou umístěné
v malých hlubokých jamkách v kůži na čenichu žraloka. Zachytí i slabý elektrický
výboj vysílaný jinými živočichy.
Kladivoun má jamky umístěné na rozšířeném čenichu, což mu poskytuje lepší
schopnost vnímat elektrické signály.