Děsivě pravdivé žraločí příběhy/Terry Deary; str. 110-111
Ze všech tvorů, kteří obývají moře, existuje jeden, který je z nich ten nejnebezpečnější.
A přitom žije na Zemi jen milion let... a k moři se dostal teprve v posledních 5000
letech. A přesto se mu podařilo to, co se nepovedlo během 350 milionů let přírodě.
Svou činností hrozí, že vyhubí nejstarší druhy - žraloky.
Proč?
Protože je to tvor, který žraloky nemá rád a nerozumí jim.
Tento nebezpečný tvor brázdí oceány, bere si všechno, co chce, a pak se vrací
do bezpečí na souši. A tím, že se snaží udržet svou suchou zemi v čistotě, všechny
odpadky vypouští do moře.
O jakého tvora se jedná? Sám sebe nazývá "člověkem". Dva dny v historii lidstva
ukazují, jak nespravedlivě se tito tvorové dokáží chovat. 1. července 1916 zaútočila
jedna armáda lidských tvorů na druhou u města zvaného Somme. Bylo to v první světové válce.
Tehdy zahynulo 60 mužů.
Ti ostatní pokrčili rameny a řekli: "Je to smutné, ale člověk musí bojovat za to,
čemu věří".
Přesně druhého dne na druhé straně oceánu si šel kdosi zaplavat. Byl napaden
žralokem a zahynul.
Jeden žralok zabil jediného člověka.
Nastal poprask. Žraloci (všichni žraloci) vyli nazváni zabijáky, nestvůrami
a vrahouny. Lidé si udělali ze zabíjení žraloků zábavu a sport a začali je likvidovat.
Jak se říká: buď zabiješ ty, nebo tě zabije druhý. A tak se lidé pustili do zabíjení
a pokračují v něm dodnes.
V roce 1992 otiskli v Timesech následující statistiku...
Mluvila jasnými fakty: Člověk - 25 úmrtí; žralok - 100 milionů úmrtí ročně.
A tohle je poslední věc k zamyšlení.
Lidský mozek je velká a býječná věc. Žraločí mozek je tak malý, že by se vešel
do lidské dlaně.
Jistě by schopný lidský mozek měl přijít na to, jak by lidé a žraloci mohli
v klidu žít vedle sebe. Než bude definitivně pozdě.